Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Detekce cyanobakterií v surové vodě pomocí in vivo fluorescence
Gregor, Jakub ; Šípková, H. ; Maršálek, Blahoslav
Na úpravně pitné vody byla zavedena metoda pro fluorescenční detekci a kvantifikaci cyanobakterií v surové vodě. Popsán je postup při zavádění a kalibraci metodiky.
Dlouhodobější důsledky povodně 2002 pro biocenosu volné vody Slapské nádrže
Hrbáček, Jaroslav
Ve dvou letech po povodni jsou hodnoty průhlednosti,pH a relativní četnosti vloček sinic podobné více hodnotám na začátku devadesátých let než hodnotám ve dvou letech předcházejících povodni. Četnost jednotlivých skupin zooplanktonu ve dvou letech po povodni ve srovnání s dvěmi resp jedním rokem před povodní nevykazuje zřetelné rozdíly. Jednoznačně negativní resp. toxické vlivy rozvoje vodního květu na zooplankton nebyly zjištěny.
Vodárenská nádrž Nýrsko – vliv makrofyt na jakost vody
Hejzlar, Josef ; Hohausová, Eva ; Komárková, Jaroslava ; Kopáček, Jiří ; Peterka, Jiří ; Duras, J.
V západočeské oligotrofní nádrži Nýrsko byl hodnocen význam makrofyt pro koloběh P. Srovnání bilance P v nádrži s obsahem P v makrofytech v roce 2004 ukázalo, že makrofyta mohou hrát významnou roli v koloběhu P i v hlubokých nádržích s převahou pelagiálu, pokud je zatížení fosforem nízké a makrofyta mají vhodné podmínky pro růst (zejména dlouhodobě malé kolísání hladiny). Nádrž Nýrsko je zřejmým dokladem situace z učebnic limnologie, kdy makrofyta fungují jako stabilizátor vodního ekosystému, ve kterém je zooplankton udržuje biomasu fytoplanktonu ve velmi nízkých koncentracích a vytváří tak podmínky pro dobrou jakost vody z hlediska vodárenského využití.
Fluorescenční stanovení aminopeptidázové aktivity jako alternativní indikátor kvality povrchových vod?
Vrba, Jaroslav ; Svoboda, J. ; Fuksa, J. K.
Dosavadní vodohospodářská praxe posuzuje kvalitu povrchových vod podle standardních chemických, biologických či mikrobiologických ukazatelů, které poskytují informaci o stavu vody až s několikadenním zpožděním. Charakterizují sice přímý dopad vypouštěných látek na kvalitu povrchové vody, příliš však nezohledňují následnou vlastní reakci ekosystému na zvýšený přísun znečištění. V souladu s Rámcovou směrnicí Evropské unie 2000/60/EC o vodách jsme se zaměřili na alternativní stanovení takových mikrobiálních ukazatelů, jež by umožňovaly prakticky okamžité zhodnocení ekologického stavu toku a v něm probíhajících procesů. Aktivity různých extracelulárních enzymů byly v nedávné době navrženy jako ukazatel trofického stavu jezer, organického či fekálního znečištění toků. Cílem příspěvku je vyhodnotit indikační potenciál stanovení extracelulární aminopeptidázy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.